Obsah
Včelařský spolek Brtnice
MOTTO: Nemusíme najednou začít všichni včelařit, abychom význam včel pochopili a pocítili tu úctu a pokoru před tím, co příroda vytvořila. Důležité je poznat a chránit! A toto je náš cíl.
 | |
|
KDO SEBE MILUJE, JÍ MED
V minulosti patřilo včelařství k tradičnímu rolnickému hospodaření. První zmínky o včelařství pocházejí z 9. století, kdy se český med vyvážel do jižního Německa. Nejstarším a nejjednodušším způsobem včelařství bylo brtnictví - chov lesních včel v dutých stromech (brtích).
Na našem území byl od 16. století nahrazován chovem včel v úlech. Z původního obydlí včel, dutin stromů, vznikly první úly vyříznutím a přenesením špalků do blízkosti včelařova obydlí. Buď to byly stojany nebo ležany. Později příbytky dlabáky, dutiny vydlabané v kusech seříznutých stromů. Staré špalky z měkkého dřeva vybízely včelaře ke zpracování náboženských motivů. V českých krajích se s nimi setkáváme ale vzácně.
Od 16. století se rozšířily úly pletené ze žitné slámy (košnice). Velkým pokrokem bylo zavedení dělitelných truhlíkových úlů v 2. polovině 18. století.
PATRONEM VČELAŘŮ SE STAL SV. AMBROŽ
Sv. Ambrož se narodil v roce 339 v Trevíru (Itálii). Podle staré legendy se prý nad Ambrožem, když jako dítě spal, snesl roj včel a do otevřených úst mu nanesl med, což symbolicky vyjadřovalo jeho píli, výmluvnost a sladkost řeči. Kult svatého Ambrože se rozšířil ve středověku za Karla IV. Včelaři ho přijali za ochránce úlů a proto na nich býval zejména lidovými umělci znázorňován.
Z HISTORIE VČELAŘSKÝCH SPOLKŮ A POČIN K ZALOŽENÍ NAŠEHO SPOLKU
Založení včelařského spolku v Brtnici s datem 4. dubna 1904 na Velikonoční pondělí bylo přítomno 23 včelařů z Brtnice a okolí. Odcituji z knihy protokolu: "Shromážděné včelaře pan nadučitel Fr. Novotný z Brtnice přivítal. Tentýž zvolen předsedou schůze. Pan nadučitel Večeřa z Panské Lhoty přednášel o důležitosti včelařství a potřebě sdružení včelařů. Řečník vylíčil dějiny včelařství, poukázal na mravní a hmotný význam včelařství a jeho potřebu bude zajisté v Brtnici, sídle to starodávného cechu medařského, včelařský spolek pěkně slušeti. Již jméno Brtnice připomíná úl - brť. Přítomní včelaři souhlasili se založením spolku." Tolik citát.
Po slavnostním zápise přečetl p. Večeřa vzorné stanovy Zemského ústředí svazu včelařů v Brně. Spolek se počal nazývat "Včelařský spolek v Brtnici" . Závěr schůze zní: "Pro dějiny spolku stůjž zde znamenáno, že prvně proslovil myšlenku, aby se v Brtnici zřídil včelařský spolek. Pan řídící učitel Večeřa ze Lhoty s vytrvalostí realizování svého plánu pracoval. Sám vše se zemským úředním svazem včelařů vyjednal. Stanovy prostudoval a vše potřebné ke schůzi zařídil. Pro návrh svůj získal pana řídícího Novotného z Brtnice a spolu schůzi svolali."
Mezi prvními 23 zakladateli spolku byl i včelař z Příseky:
František Štěpánek, nadučitel, vstoupil 19.6.1904
V seznamu členů prvého včelařského spolku v Brtnici jsou uvedeni tito přísečtí včelaři:
František Štěpánek, nadučitel, přistoupil 19.6.1904
Procházka Matěj, hostinský, přistoupil 19. 6. 1904
Jahůdka Edvard, učitel, přistoupil 19. 6. 1904
Líbal Josef, rolník, přistoupil 19. 6. 1904
Václavek František, kovář, přistoupil 19. 6. 1904
Bylina Adolf, pojezdný, přistoupil 27. 5. 1906
JAKÉ PROSTŘEDKY SE POUŽÍVALY NA POČÁTKU 20. STOLETÍ PŘI CHOVU VČEL A JAKÉ BYLY ZNALOSTI V OŠETŘOVÁNÍ VČEL
 | |
|
Historické prameny uvádějí, že před koncem 19. století nastal v českých zemích úbytek včel. Začaly se zkoumat příčiny tohoto jevu. Velmi se zdůrazňovalo, že příčinu nutno hledat vedle nedostatku pastvy také v úlech. Tehdy přední včelaři prosadili úlovou reformu, která co do rozsahu a významu byla největší.
Jak bouřlivý rozvoj úlové otázky co do typu úlů nastal, je nutno uvést některé ukázky. Prvé plošné sčítání úlů ZÚVS (Zemské ústředí včelařského svazu) bylo v roce 1934. Z celkového počtu 217 632 osazených úlů patřících příslušníkům ZÚVS bylo při sčítání zjištěno 182 202 úly tj. 83%.
Nepodařilo se zjistit 35 421 úl, tedy 17%. Komise zjišťovaly jen ty typy úlů, u kterých bylo zjištěno více než 100 úlů daného typu. Při zpracování bylo zjištěno, že členové včelařských spolků sdružených v zemském ústředí včelaří ve 109 různých typech úlů.
JAK SE DAŘILA PRÁCE VE SPOLKU VČELAŘŮ
Schůze včelařského spolku probíhaly nejenom v Brtnici, ale i v okolních obcích:
Např. na členské schůzi dne 25. 9. 1904 v Přísece ve škole přítomno 23 včelařů z Příseky, Puklic, Brtnice, Uhřinovic, Lhoty a Malého. Z obsahu: nadučitel Večeřa referoval o významu včelařství, probral organizační otázky, ukázka nových typů úlů a nářadí, nákup potřeb prostřednictvím spolku, prodej medu, zřízení plemenné stanice na Rokštýně, zabezpečení pojištění včelínů za 30 haléřů aj.
Následně vystoupil učitel Široký z Puklic s přednáškou o hospodářském významu včelařství, v dalším objasnil opatření včelaře při zazimování včelstev, posléze pak provedl ukázky výroby slaměných rohoží na uteplivky a slaměné úly, kde je znázorněný úl dřevěné rámové konstrukce, úl slamák zhotoven z žitné cepové slámy. Na této schůzi se přihlásilo do spolku dalších 6 členů.
Ve 13-ti spádových obcích vstoupilo za 9 měsíců do spolku celkem 47 členů. Podle stavu bylo 17 rolníků, 13 učitelů, 6 řemeslníků, 3 kněží, 3 mlynáři, 2 úředníci velkostatku,1obchodník,1zahradník, 1 přednosta stanice. Bylo s uspokojením konstatováno, že spolek se harmonicky rozběhl.
V roce 1905 celkově 59 členů obhospodařovalo 276 včelstev. Vytěžili 2 623 kg medu, což činí 9,5 kg na včelstvo. Získali 47 kg vosku. Ceny sklenic na med byly za 16 haléřů. Jedno kilo medu okolo 1,5 koruny.
POVÁLEČNÁ DEPRESE ORGANIZACE AŽ DO TŘICÁTÝCH LET,
KDY SE ZAČALO BLÝSKAT NA TROCHU LEPŠÍ ČASY
Na valné hromadě dne 16. 2. 1919 se sešlo pouhých 10 včelařů. V kronice obce je pasáž, že v r. 1917 padl na frontě učitel Mezek a na škole neměl kdo učit. Přes to se obci nepodařilo řídícího Talpy vyreklamovat. V té době již šli na frontu 18ti letí chlapci, kteří byli beze zbytku odváděni.
Dále zpráva konstatuje: "V době válečné činnost spolku upadla skoro úplně. Nedostatkem životních potřeb zahynulo mnoho včelstev. V nynější době, kdy nastává pro nás nová doba života, chopme se opět práce, by naše včelstva se rozmnožila a dobrého užitku dala, čemuž přeji hojného zdaru."
Členy včelařského spolku v r. 1934 byli dva přísečtí včelaři:
Brůzl Tomáš, rolník, přistoupil 1.1. 1929, člen výboru včelařského spolku (1932-1957)
Štefl Josef, rolník, přistoupil 1.1. 1927, člen výboru včelařského spolku (1934-1936)
 | |
|
1935 - VÝSTAVA KE TŘICÁTÉMU VÝROČÍ SPOLKU
Členové výstavního výboru rozdělili uspořádání výstavy v pěti samostatných blocích, podle jednotlivých zájmových organizací. Do prvého bloku zařadili kurs a výstavu medového pečiva. Jako druhá byla řazena rozsáhlá včelařská expozice. Třetí část tvořila oblast ovocnářská a květinová. Čtvrtá součást výstavy, výstava drobného hospodářského zvířectva, byla umístěna ve vnějších prostorách sokolovny.
Včelařská organizace se při příležitosti výstavy vrátila ke starobylé české perníkářské tradici. Celý kurz předcházel výstavě tři dny předem. Celkem se kurzu zúčastnilo 65 žen z rodin včelařů. Napečené a nazdobené kolekce budily všeobecný obdiv a pozornost návštěvníků.
Manželé Sukovi připravili kolekci výrobků ze včelího vosku. Vše bylo pro velký zájem rozprodáno kurzantkami. Výstavy se zúčastnilo v prvých dnech 1100 žáků z místních škol i okolí a 2000 dospělých návštěvníků.
Členy včelařského spolku v r. 1963 byli tři přísečtí včelaři:
Navrátil Ladislav, Příseka 21, dělník, počet včelstev 4
Brůzl Tomáš, Příseka 55, člen JZD, počet včelstev 3, člen výboru včel. spolku (1932-1957)
Vrána František, Příseka 64, st. zaměstnanec, počet včelstev 0
Kde se na včelínech již včelaří více než půl století a to dvěma a více generacemi - v obci Přísece:
Brůzl Tomáš, pokračovatel syn Brůzl Josef
Členy Včelařské organizace v Brtnici na konci 70. let byli čtyři přísečtí včelaři:
Navrátil Vladislav, řemeslník, počet včelstev 16
Coufal Jaroslav, řemeslník, počet včelstev 8
Nováčková Božena, v domácnosti, počet včelstev 10
Procházka Oldřich, řemeslník, počet včelstev 7
Na přelomu sedmdesátých až osmdesátých let v průměru zimovalo 250 včelstev. Na kočování vyjíždělo 128 včelstev.
V seznamu členů Včelařské organizace v Brtnici jsou v roce 1980 uvedeni dva úspěšní přísečtí včelaři:
Nováčková Božena, důchodkyně, počet včelstev 9, odprodala 100 kg medu
Procházka Vladimír, důchodce, počet včelstev 11, odprodal 70 kg medu
 | |
|
DRUHÁ VČELAŘSKÁ VÝSTAVA
29. srpna - 3. září 1987
Ke druhé výstavě došlo po 52 letech od prvé. Na výstavě bylo prezentováno 200 větších a 100 menších exponátů, 35 panelů ve fotografii a popisy. V pěti dnech v ní našli poučení všichni včelaři i nevčelaři, školáci všech ročníků, 1 600 dospělých občanů.
V souhrnu lze říci, že se dobré výsledky dostavily a postupně narůstaly. Medné výsledky oproti prvé výstavě, to je před vypuknutím první světové války, vzrostly 3 - 4 krát. Jakékoliv množství vyprodukovaného medu, vosku, propolisu, bylo dobře prodejné v Jednotách. Cena medu byla stanovena 35 Kčs ve výkupu, zatímco v prodejně byl stanoven na 32 Kčs. Navýšení 3 Kčs ve prospěch včelařů bylo stanoveno na tzv. zápornou daň na rozvoj včelařství u každého 1 kg medu. Rovněž cena 100 Kčs za 1 kg vosku byla uspokojivá včelařům. Výkupy mateří kašičky ve farmaceutických podnicích se pohybovaly do 600 Kčs.
 | |
|
V roce 2004 jsou členy včelaři z těchto obcí:
Brtnice, Příseka, Komárovice, Uhřínovice, Malé, Panská Lhota, Jestřebí
Zdroj: Pamětní brožura vydaná u příležitosti založení základní organizace včelařů v Brtnici - 100 let činnosti (1904 - 2004). Kdo si chce přečíst tuto velice pěkně zpracovanou pamětní brožuru včelařského spolku, ze které uvádím pouze výtah týkající se příseckých včelařů, najde ji na adrese:
http://www.kruzik.net/senior/vcely/img/pametni_brozura.pdf
Pozn.: V 80. letech (1981 - 1991) jsem ke včelařině přičichl i já, neboť táta se rozhodl včelařit a zhruba 10 let jsme se skutečně s větším či menším úspěchem starali o 2 - 6 včelstev. Příčina výkyvů v počtu našich včelstev byla jednak varroáza, což je nemoc včelstev způsobená roztočem, jednak včely zlodějky, které nebyly řádně jiným včelařem zakrmeny a vykrádaly pak cizí úly a bohužel jsme přišli o včely i rojením včelstva způsobeného pozdním odebráním medových pláství (včelstvo, které si už zásoby naplnilo až po okraj, se rojí). Pamatuji si na slavnostní pocit při odvíčkování pláství a následném stáčení medu medometem a bylo ho většinou požehnaně.