Přísecký kostel sv.BarboryPřísecký zámeček Příseka

Obsah


Kronika obce


1946 - 1956

Úvod


Třetí, nejplodnější kronikář v pořadí, je pan řídící učitel Alois Růžička. Kronika je v jeho podání psána velmi poctivě a podrobně, ovšem někdy až příliš tendenčně a s popisem zpráv, které dle mého názoru nemají v obecní kronice co pohledávat (např. vypuštění první sovětské družice do vesmíru), proto některé statě zde nejsou uvedeny vůbec nebo jsou zkráceny. Přesto je to pěkný odraz doby minulé s tehdejším pohledem na dění na vsi.


V desetiletí 1946 - 1956 zůstala kronika naší obce bez záznamu, snad pro velké změny, prudký spád událostí v uvedeném desetiletí. Je to ovšem velikou chybou, protože dodatečný zápis, který provádí ředitel školy Alois Růžička, nezachytí všechno, čím obec v této době značných a zásadních proměn žila. Událostí je tolik, že je není již možno zachytit chronologicky. Kronika tohoto období bude jen jakýmsi přehledem, který kronikář sestavil po informaci od nynějšího Místního národního výboru (dále jen MNV), představenstva Jednotného zemědělského družstva (dále jen JZD), především nynějšího předsedy MNV Jana Škrdly a Josefa Vrány, který byl předsedou v rušných dobách po osvobození.

Obyvatelstvo

Jako politická obec do roku 1954 Příseka s osadou Komárovice čítala 420 obyvatelů. Při volbách v roce 1954 ubývá osada Komárovice, která se stává samostatnou obcí s vlastním MNV. Klesá tím počet obyvatelstva na 310 lidí.

Z obce v roce 1946 odchází František a Jan Šteflové na německý majetek do Cerekvičky. Jinak z usedlých rodin nikdo neodchází. V roce 1956 se však tato rodina vrací do svého domku č. 60 a stává se členem JZD ve stavební skupině. Obyvatelstvo je vesměs české národnosti.

Politický život

Politický život v Přísece od osvobození do léta 1945 řídil Revoluční národní výbor.

V létě 1945 se konaly volby do Prozatímního národního shromáždění a podle výsledku paritně upraveno složení MNV. Kandidovaly 3 politické strany - KSČ, Strana Lidová a Strana národně sociální. Složení MNV pak zůstává stejné až do února 1948.

Začátkem roku 1948 nastává napjatá situace v Národní frontě, tj. v seskupení 4 politických stran. Šlo o zrušení některých znárodňovacích dekretů, vyhlášených Košickým vládním programem. Odstupují především ministři strany národně socialistické a slovenské demokratické strany. Nastal politický zmatek ve vedení stran. Pevná zůstává KSČ a na Gottwaldovu výzvu přichází veliká náborová akce. KSČ je značně posílena přílivem nového členstva a stává se rozhodující hybnou silou ve státě. Mezi 15. - 25. únorem se konají manifestační sjezdy závodních rad a rolnických komisí a den 25. únor se stává vítězným pro pracující lid ČSR. Dosavadní vláda se rozpadá a nastupuje vláda Klementa Gottwalda.

Politické strany zůstávají tři a obrozují se od lidu nepřátelských živlů. Strana sociálně demokratická se slučuje s KSČ. Strana Národně sociální se jmenuje nyní Socialistická. Strana Lidová zůstává.

V obcích se po únoru 1948 ustavují Akční výbory Národní fronty, v nichž mají zastoupení členové obrozených stran a bezpartijní.

Za předsedu MNV jmenoval Akční výbor Karla Filu. Po půldruhém roce Karel Fila onemocněl a byl jako předseda vystřídán ředitelem školy Oldřichem Jelínkem až do nových voleb v roce 1951.

Politické strany v obci se po únoru 1948 rozešly. Vedoucí politickou úlohu má KSČ.

Volby do MNV v roce 1951 se konají již na jednotné kandidátce Národní fronty.

Volební období trvalo 3 roky. Roku 1954 byly tedy vypsány nové volby do MNV Příseka. Opět byla společná kandidátka Národní fronty, která byla sestavena po předchozím návrhu Národní fronty a KSČ. Schvaluje se na veřejné schůzi všech občanů před volbami. Při vlastním volebním aktu je voliči dáno právo na kandidátce škrtat. Je opět voleno 9 členů, kteří si ze svého středu volí předsedu.

V průběhu volebního období je vystřídán předseda MNV Jan Škrdla a to od února 1955 do ledna 1956 Františkem Škrdlou č. 61. Za tajemnici Miladu Vrzalovou nastupuje a úřaduje do ledna 1956 František Šaroun a po něm do konce volebního období Václav Dlabaja.

Veřejný život

V roce 1946 byl v obci založen Československý svaz mládeže (ČSM). Rozpadá se však a je obnoven v roce 1948. V obci je od roku 1950 i Svaz československo-sovětského přátelství (SČSP). Československý svaz dobrovolného hasičstva je přeorganizován na Československý svaz požární ochrany (ČSPO). Výbor žen (ČSŽ) je ustanoven v roce 1953.

Patronátním závodem naší obce je Krajská správa spojů v Jihlavě. Projevuje se hlavně spoluprací s JZD ve špičkových zemědělských pracích.

Soudruh Ladislav Svoboda, předseda místní organizace KSČ, je současně členem okresního výboru KSČ.

Průmysl a řemesla

Obec zůstává po celou dobu ryze zemědělská. Zanikla živnost Idy Procházkové, smíšený obchod v č.p. 59. V obci zůstává kovář Josef Nováček č. 41, kolář Metoděj Štefl č. 53 a kolář Josef Šťáva č. 12. Nejsou to však již živnosti v bývalém volném podnikání, ale jsou vázány přídělem materiálu, případně na dražší volný nákup. V obci jsou ponechány jako dočasně nezbytné na cestě k úplné socializaci vesnice. Provádí většinou drobnou údržbářskou práci. Větší práce obstarávají komunální podniky, případně zestátněný průmysl.

Různé události

Dne 20. ledna 1954 přehnala se nad Přísekou prudká smršť, která shodila střechu na věži u dvora. Do dnešního dne není bohužel střecha znovu postavena.