Zpravodajství
Čas se posouvá zbytečně,
stejně se nic neušetří
Posuneme čas o hodinu a ušetříme. To byl původní důvod pro zavedení "letního času". Podle energetiků však už tento argument dávno neplatí. V noci ze soboty 29. na neděli 30. března tedy budeme posunovat ručičky hodin o hodinu dopředu spíše ze setrvačnosti.
"Dříve podniky malé úspory vykazovaly, teď už to ale není prokazatelné," řekla mluvčí energetické společnosti ČEZ. "Z energetického hlediska změna času nepřináší vůbec nic," soudí mluvčí Pražské energetiky.
V Česku má letní čas mnoho odpůrců. Jeden z nich, tajemník prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl, se vždy, jakmile slyší mluvit o změně času, pořádně rozohní. Změnu času označuje za "největší surovost dvacátého století", která "otravuje poctivé lidi".
Odborníci však škodlivé účinky časového posunu popírají. "Naprostá většina lidí to snáší bez viditelných problémů," říkají psychiatři.
Posun času dříve politici zdůvodňovali hlavně úsporou elektrické energie při ranních pracovních směnách. Dnes však většina lidí začíná pracovat později dopoledne, a letní čas proto drží při životě už jen síla tradice. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má počasí.
Nebezpečí letního času někteří vidí v tom, že dnes, kdy je vše řízeno počítačem, může změna času způsobit problémy. Obavy z kolapsu výpočetní techniky však vyvrací mluvčí Microsoftu: "Všechny naše programy jsou na změnu času připraveny a systémy Windows, ať už na počítači, serveru nebo mobilním telefonu, samy vyzvou uživatele k odsouhlasení takové změny."
Za "vynálezce" letního času je považován Američan Benjamin Franklin, který už v roce 1784 poukázal na možnost ušetřit na svíčkách efektivnějším využitím denního světla.
Některé evropské státy letní čas zavedly během první světové války. Evropské společenství změnu plošně zavedlo v roce 1976, socialistické Československo se připojilo v roce 1979.
Letní čas skončí v neděli 26. října, kdy se ručičky vrátí zase o hodinu zpět ke standardnímu středoevropskému času.
--- Zdroj: MF Dnes - 29. března ---