Zpravodajství
Malá historie velkého kusu kamene
Při stavbě silnice z Jihlavy do Příseky došlo na staveništi k nalezení záhadného kamene. K objevu došlo nedaleko obce Sasov a první popis napovídal, že by mohlo jít o zcela nový a dosud neznámý pamětní či křížový kámen.
O kameni se toho času diskutovalo i v okolních obcích. A dohadů přibývalo. Například v Přísece převládalo mínění, že by mohlo jít o dávno ztracený kamenný kříž připomínající neštěstí kočáru, který se na Kolíblu podle pověsti propadl i s lidmi do země.
Do objasnění nálezu se zapojili pracovníci jihlavského archivu, kteří navštívili místo nálezu a kámen si zblízka prohlédli. Už na první pohled bylo zřejmé, že nepůjde o nový křížový kámen. Na čelní ploše nebylo po kříži ani památky. Celou plochu kříže zabíral několika řádkový německy psaný nápis. Podařilo se přečíst pouze Gral VI. Nr.14 a později ještě ženské jméno Regina. Jednalo se o značně poškozený kamenný polní kříž či spíše sokl kříže - okosený hranol o výšce 85 cm a základně 56 x 40 cm. Vlastní kamenný kříž včetně litinového korpusu byl v minulosti zcela zřetelně uražen, odnesen a sokl povalen. Léty zapadal stále hlouběji do země, až nakonec zmizel pod zeleným příkrovem.
Po odstranění nánosů hlíny a řádném očištění kamene bylo možné přečíst jména těch, na jejichž věčnou památku byl kříž někdy kolem poloviny 19. století postaven. Byl věnován manželům Johannu a Regině Miksche. A citát z Bible, kterému byly věnovány první tři značně poškozené řádky nebo i více řádků praví: Und meine Anfechtungen, die ich leibe nach dem Fleisch, habt ihr nicht verachtet noch verschmähet, fondern als einen, Engel Gottes nahmet ihr mich auf, ja als Christum Jesum.
Moderní ekumenický překlad z listu apoštola Pavla uvádí: Já však se zanic nechci chlubit ničím, leč křížem našeho Pána Ježíše Krista, jímž je pro mne svět ukřižován a já pro svět.
Kdo tedy dal tento křížek postavit? Johann Miksche se narodil r. 1831 a zemřel r. 1911. Jeho žena Regina, rozená Wursak, se narodila r. 1834 a zemřela r. 1867, dva roky po narození syna Aloise. Další dvě děti se narodily až v druhém manželství. To už rodina bydlela v Jihlavě v ulici Wallgrabengasse 8, dnes Jana Masaryka.
A odkud rody Miksche a Wursak pocházely? Ze Studének. Na to nám dal odpověď historik A. Altrichter. Už v roce 1778 obýval rod Mikschů grunt č. 11 zvaný později "Nobl" a Wursakové bydleli na č. 13, kde se říkalo "U Singerů". Polní kříž byl patrně jakýmsi rozloučením s rodnou hroudou, kdo ví...
 | |
|
Bez zajímavosti není ani pohled do starých map Jihlavy a okolí. V první polovině 19. století stály na Kolíblu jen dva polní kříže. Oba při cestě vedoucí do Studének. Nedávno nalezený kříž můžeme vidět na speciální mapě Jihlavska z r. 1930. Tehdy patřil k sedmi křížům stojícím při cestách vedoucích přes Kolíbl do Příseky a do Studének. Geometr zachytil i krásný rokokový kříž s reliéfem koňského spřežení s kočárem, po němž se po r. 1960 slehla zem a nebo doposud stojící Boží muka před vjezdem do Studének. Stálo by za pokus spočítat všechny kříže, co kdy stály na Kolíblu. Kolikpak jich přetrvalo? A v jakém stavu se dnes nacházejí?
 |
Opravdový a známý křížový kámen, stojící na Kolíblu už někdy od počátku 15. století, byl při stavbě silnice opatrně vyjmut, dopraven do bezpečí a po dokončení stavby osazen na novém místě o cca 200 metrů dále na kraji lesa. Tento kámen byl registrován snad všemi badateli a je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek pod čís. 5163. Jeho celková délka je úctyhodná, měří 145 cm. Předchozí badatelé měli možnost měřit jej jenom nad zemí a proto povětšinou uváděli rozměry 90x60x20 cm.
--- Zdroj: Ladislav VILÍMEK ---
Pozn.: Stavbaři ubezpečili, že po ukončení stavebních úprav bude torzo polního kříže postaveno na původní místo, stejně jako křížový kámen na Kolíblu. Jezdím tudy často, ale žádného torza křížku u Sasova jsem si nevšiml. Skončil kdovíkde, stejně jako mnoho jiných křížků u cesty (podobně jako přísecký Rezkův křížek, který skončil před lety v základech jednoho rodinného domu v Přísece)...