Zpravodajství
O čem se dnes hovoří
Pozn.: Když se podíváme na průběh počasí za posledního půl roku, je jasné, že dosahované teploty jsou extrémní a to nejen v České republice, ale v celosvětovém měřítku. Proto je nutné se zamyslet, jak dalece za ně může člověk svou činností, obzvláště v posledních desetiletích. Článek na internetovém portálu Novinky.CZ mě natolik upoutal, že jsem se rozhodl jej zveřejnit ve zkrácené verzi i na příseckých stránkách. Třeba se mu za 10 let zasmějeme, kdo ví? Bylo by to rozhodně lepší, než kdyby se katastrofický scénář této zprávy naplnil...
Globální oteplování a změny podnebí
 |
konec ledna - Dosud nejdůraznější varování před nečinností vůči rostoucím emisím je obsahem čtvrté zprávy Mezinárodního panelu pro klimatické změny při OSN (IPCC). Vědci upozorňují, že na to, aby se zabránilo odstartování nezvladatelných projevů oteplování, zbývá lidstvu pouhé desetiletí.
Chystaná zpráva IPCC vychází z práce dvou a půl tisíce vědců z celého světa. Zpřesňuje odhad oteplení do konce 21. století na 2 až 4,5 stupně Celsia vůči preindustriální době (před koncem 18. století), s nejpravděpodobnější hodnotou 3 stupně. Minulá zpráva očekávala oteplení jen o 1,3 stupně, i to by však znamenalo nejteplejší století za 10 tisíc let. Poslední dobou stále častěji padají teplotní rekordy, ať už pro konkrétní den, pro celý rok či desetiletí. I pro právě začínající rok 2007 se očekává, že bude nejteplejším v historii měření.
Země sama to nezvládne
Stále větší teplo a stále více skleníkových plynů by svými důsledky mohlo převážit nad samoregulační schopností přírody. Pralesy a oceány nyní pohlcují asi polovinu z 24 miliard tun CO2, které každoročně produkuje lidská civilizace. Přehřáté rostliny a překyselená moře však takto fungovat přestanou.
IPCC vychází z tempa růstu koncentrace CO2 v atmosféře. V současnosti je asi 380 ppm (počet částic CO2 v miliónu částic vzduchu) a navzdory úsilí o snižování emisí vykazuje stoupající tendenci. Radikální protiemisní opatření by mohla přinést kolem roku 2015 zastavení uhlíkového houstnutí atmosféry na relativně bezpečné hodnotě 450 ppm. Koncentrace 550 ppm, které při současném tempu růstu svět dosáhne roku 2040, je všeobecně pokládána za bod, který zvrátí dosavadní "pravidla" klimatického vývoje.
Děsivý scénář
Spustí se tak podle vědců řada vzájemně se umocňujících jevů, jež neodvratně povedou k zásadním změnám podnebí na Zemi. Ty se projeví tropickým podnebím ve střední Evropě, zaplavením pobřežních oblastí, rozšířením pouští na západě a ve středu USA, vysušením pralesů Amazonie, Afriky a Indonésie, zánikem Velkého bariérového útesu, roztáním oblastí věčně zmrzlé půdy, jež uvolní obrovské množství metanu, a dalšími změnami. Průvodním jevem bude pád zemědělské produkce a novodobé stěhování národů do vyspělých zemí s přijatelným podnebím.
Tento děsivý scénář, jak ho vědci za minimálního zájmu politiků a průmyslníků líčí již několik let, se však nemusí naplnit. Záleží na přístupu zemí G8 a Evropské unie. Kjótský protokol s novým, radikálnějším procesem snižování emisí ale musí rovněž zahrnout i USA, Čínu a Indii.
Co čeká Evropu v příštích sto letech?
Letošní zima se zapíše do paměti obyvatel Evropy nejen extrémním nedostatkem sněhu, ale také mimořádně nízkými účty za topení. Ale byl to také obrázek zimy, jaký by se měl v průběhu nadcházejících desetiletí opakovat stále častěji.
A jaké prognózy mají klimatologové pro Evropu pro nastávajících dvacet, padesát, sto let? Jižní Evropu čeká zejména sucho a záplavy, severní Evropu zase častější deště. Dalším důsledkem oteplování Evropy budou Alpy bez sněhu a ledovců. Konec lyžování - to bude další dopad klimatických změn.
Nelze zcela vyloučit, že vymizí teplý Golfský proud, který v zimě ohřívá severní Evropu. Tato nejčernější varianta by naopak znamenala prudké ochlazení severu a nárůst ledovců.