Zpravodajství
Co pěstovat na polích u Příseky?
aneb
Jaká barva převládne na polích příští rok?
 |
Těžký rok zažívají zemědělská družstva. Zemědělci právě v těchto dnech řeší, co se jim ještě vůbec vyplatí sázet. Jakou barvu budou mít lány na Vysočině v příštím roce? Docílit zisk je složité - jak v rostlinné, tak i živočišné výrobě. Důležité je nejen to, co vyroste, ale také to, co vynese nějaké peníze.
Jedním z favoritů je žlutá barva. Řepka je jednou z mála plodin, která farmářům vynáší. Zisky se při letošním prodeji zpravidla pohybovaly kolem deseti procent. Ziskovost je ale různá družstvo od družstva. Záleží na kvalitě řepky i na tom, jak moc kdo musel hnojit. Plochy osázené řepkou však nemohou narůstat do nekonečna. Plodiny se na polích navíc musejí střídat.
A zbarvit pole do zelena? Dle některých odborníků by pěstování obilí měla Vysočina přenechat farmářům na Hané a v Polabí, kteří mají vyšší výnosy z hektaru. Doménou Vysočiny by podle něj měl být chov krav na maso a mléko - za současných dotací na "horské" pozemky.
Náklady na vyprodukování litru mléka se prý dají u holštýnského plemene paseného na zelené trávě stlačit na úroveň kolem pěti korun na litr. Právě to je zhruba cena, kterou jsou ochotny platit mlékárny.
Nevyzpytatelná plodina je z pohledu farmářů mák. To, že by se vysočinská pole hojně barvila do červené barvy, ovšem nelze předpokládat. Odbytové ceny se u máku však mají široké mantinely a pohybují se mezi 25 a 60 korunami za kilogram. Cenu lze zpravidla jenom tipovat.
Výnosná mohou být i políčka se slunečnicemi. Pokud tedy zemědělci uspějí v jednání s firmami, které připravují krmné směsi pro domácí miláčky.
Současná situace českého zemědělství je kritická. Litr mléka v 80. letech vycházel na pět korun za litr, nyní je to 5,90 Kč. Litr nafty stával zhruba tři koruny, nyní vychází na 25 až 30 korun. O hnojivech a chemikáliích ani nemluvě, tam jsou ceny až dvacetinásobně vyšší.
V dnešní době jde v družstvech o to, aby se o co největší počet zvířat staral co nejnižší počet zaměstnanců. Co dříve dělalo dvacet lidí, to nyní dělá pět, dál už ale jít nelze.
--- Zdroj: MF Dnes --- 22. září 2009 ---
Zemědělská výroba je ztrátová
Přes solidní úrodu počítají zemědělci na Vysočině v letošním hospodaření spíš se ztrátou. Stěžují si na nízké výkupní ceny u obilí i máku. Nevyplácí se jim ani ty komodity, v nichž je Vysočina v republikovém měřítku nejsilnější - mléko a brambory.
Brambor bude dost. Až moc... Brambory na Vysočině zabírají asi 10 tisíc hektarů, což představuje zhruba třetinu republikové výměry polí s touto plodinou. Sklizeň v kraji teprve začíná, výnosy by měly být dobré. Farmářská cena se ale drží pod dvěma korunami za kilogram, tedy pod úrovní výrobních nákladů. O rentabilitě se zatím nedá mluvit, jak skončí celá sezona se teprve uvidí. K propadu cen vede hlavně velká nabídka brambor z tuzemska i ze zahraničí.
Zřejmě největší potíže však způsobily na Vysočině ztrátové výkupní ceny mléka. Nyní se pohybují kolem 5,90 Kč za litr, farmáři by se ale potřebovali dostat k osmi korunám.
Pravidelný příjem za mléko donedávna pomáhal stabilizovat chod většiny zemědělských firem v kraji. Vysočina je největším producentem mléka v zemi, na republikové výrobě se podílí více než 16 procenty.
Stoupá zadlužení zemědělců. Podniky zastavují investice a pokud mohou, propouštějí pracovníky. Jestli se nezvýší alespoň cena mléka, dají se prý v zemědělství očekávat krachy od příštího jara.
--- Zdroj: MF Dnes --- 8. září 2009 ---