Zpravodajství
POHLED I.
Cena zemědělské půdy roste
aneb
Nákup stále levných polí je jednou
z nejlepších investic
Nákup stále levných polí je jednou
z nejlepších investic
 |
Téměř tři miliony lidí, kteří v Česku vlastní zemědělskou půdu, mohou začít myslet na velmi zajímavý výdělek. Hodnota jejich polí totiž začíná výrazně růst a značná část pozemků v nejbližších letech podraží až několika násobně.
Ze zemědělské půdy se začíná konečně stávat normální tržní komodita zejména proto, že stát v loňském roce významně urychlil takzvané pozemkové úpravy, díky kterým mohou majitelé s pozemky naprosto svobodně nakládat. Tyto úpravy, hlavně vyznačení konkrétních polí na mapě, si mimo jiné vynutila rostoucí poptávka.
Oproti roku 2007 vzrostla tržní cena půdy o padesát až sto procent. V loňském roce zájem vystřelil prudce nahoru, v posledních měsících kvůli finanční krizi zvolnil, ale je jasné, že cena poroste dál.
Zemědělská půda je v Česku ve srovnání s jinými evropskými zeměmi pětkrát až dvacetkrát nižší (cena na Vysočině 8-28 Kč za m2). Po jejím nákupu také stále více touží právě ti, kteří na ní hospodaří.
K mání jsou miliony hektarů
Vlastnictví polí je však v Česku značně roztříštěné. Čtyři miliony hektarů půdy vlastní téměř tři miliony lidí. To je dáno tím, že třeba jednu parcelu vlastní čtyři členové jedné rodiny. Mnozí z nich ani netuší, že nějakou půdu vlastní.
"Někteří vlastníci na půdě samozřejmě hospodaří. Část jich žije na venkově a pronajímá ji. Nájemné zemědělské půdy je v Česku rovněž velmi nízké, když se průměrně pohybuje mezi jedním a dvěma tisíci korun za hektar ročně. Celá polovina z nich, odhadem jeden a půl milionu lidí, ale žije ve městech nebo v zahraničí a nemá k ní takový vztah. To je potenciální nabídka v nedaleké budoucnosti," tvrdí předseda Svazu vlastníků půdy.
Velké zemědělské podniky nakupují půdu se střídavými úspěchy. Devět z deseti hektarů, na kterých hospodaří, mají pouze v nájmu. Kdyby půdu museli koupit, jednorázově by byli nuceni vydat velké množství peněz. A ty zpravidla nemají.
Výrazně se do nákupu půdy vrhl například majitel lihovaru Ethanol Energy ve Vrdech (okres Kutná Hora), který za jeden hektar údajně nabízí mezi 80 až 100 tisíci korunami.
Rozhýbat trh s půdou výrazně pomáhá také stát, který jen v loňském roce privatizoval kolem 50 tisíc hektarů půdy.
Koncem loňského roku vyhlásil německo-britský The Palmer European Farmland Fund ambiciózní plán utratit za půdu v Polsku, Česku, Rumunsku a Maďarsku téměř čtyři miliardy korun. Necelé tři tisíce hektarů nakoupila také pražská společnost Fine Dream, jejíž vlastník pochází z Kypru. Stovky hektarů nakoupila loni v ČR také Bohemen Vastgoed, jejíž vlastník pochází z Nizozemí. A tak bychom mohli pokračovat…
Zdroj: MF Dnes - 23. leden 2009 ---
POHLED II.
Prodej zemědělské půdy cizincům
aneb
Začátek konce českého národa?
Začátek konce českého národa?
 |
Dle podmínek vstupu ČR do EU, které vyjednaly naše vlády, budou moci cizinci (členové EU) kupovat v ČR od roku 2011 zemědělskou půdu, to je lesy, ornou půdu, louky, rybníky, zahrady, chmelnice, vinice apod. Největší zájem budou mít pravděpodobně potomci Němců, kteří byli odsunuti z pohraničí v r. 1945. Také Holanďané, kterým hrozí (vlivem globálního oteplování) zatopení země mořem, budou mít zájem o českou půdu. Ukazuje se to již nyní, vždyť leckde u nás vznikají celé holandské vesnice.
V zemi už působí specializované firmy, které půdu pro cizince skupují. Cílem vlastníků půdy přitom není prodávat pozemky v první řadě cizincům, ale v podstatě je k tomu nutí stát svou politikou. "Kvůli oslabení ochrany naší půdy před výprodejem do zahraničí budeme stát žalovat," tvrdí předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů. Navíc cizinci pole kupují už teď. Stačí jim k tomu založit českou firmu se zahraničním kapitálem.
Kdo si myslí, že je to ve světě běžná praxe, ukrutně se mýlí! Např. v Indii se půda prodává jen vlastním občanům. V jiných státech za prodej půdy cizincům hrozí dokonce trest smrti. Přece prodám-li svou zemi živitelku, přijdu o ní nevratně - mohu se pak ještě považovat za moudrého člověka?
Státní pozemkový fond měl již dávno prodávat zemědělskou půdu těm, kteří na ní pracují a také dalším českým zájemcům. Jenže neprodává a o svěřenou půdu se prakticky nestará (např. u luk nezajistí jejich posekání ani jednou za rok).
Proč zákony, které by prodej státní půdy Čechům umožňovaly, nejsou hotové a proč nejspíš nebudou na stole ani do konce roku 2010? Jsou vážnější "starosti", jako ustavení nové vlády, volební zákony, poslanecké volby, nová křesla, způsob volby prezidenta, výměna vládních úředníků ve prospěch vítězných stran? To jsou ty opravdové "starosti"? A na takové "hlouposti" - jako nenávratné rozprodání zemědělské půdy cizincům - na to není čas a ani chuť to řešit.
Češi jsou bohužel národ, který má na všechno dost času. Švejkovské heslo
"To chce klid" je pro nás opravdu typické a většina našich protestů vždy přicházela až s "křížkem po funuse". Situace okolo prodeje půdy cizincům je toho dalším jasným důkazem, že doma si pořádek prostě udělat neumíme.
--- Zdroj: ČSNS Liberec - 30. květen 2009 ---