Zpravodajství
Na kole k Jaderskému moři?
Proč ne!
4. září - 15. září 2009
1245 km na kole za 11 dní
Babí léto je ideální pro cestování na kole. Poměrně stálé počasí a přívětivé teploty pro jízdu na kole přímo vybízí. Někdy také člověk touží zažít něco nového a netradičního. Vlastně stačí mít fantazii a odvahu a babí léto může stát opravdu za to! Proč se koupat doma ve vaně, když Jaderské moře je ještě velmi teplé? A proč tam nejet třeba na kole?
Na začátku září se vydali na dalekou cestu k Jaderskému moři po vlastní ose Miroslav Zvěřina z Příseky a Jan "Bob" Svěrák z Brtnice. Váha jejich kol se zastavila na slušných 45 kilogramech. Počasí po cestě bylo většinou příjemné do 20 stupňů, dvakrát pršelo. V Alpách však byla mlha a chladno.
Trasa cestou k moři:
Česko: Příseka, Brtnice, Jemnice
Rakousko: Raabs, Zwetl, Ybbs, Amstetten, Waidhofen, Weyer-mark, Admont, Trieben, Murau, Villach
Itálie: Tarvisio, Cividale, Monfalcone - moře
CELKEM TRASA TAM - 680 km
Trasa zpět do vlasti:
Itálie: Monfalcone, Udine - vlakem do - Taruisio
Rakousko: Villach, Ybbs, Krems
Česko: Znojmo - vlakem do - Luka nad Jihlavou, Příseka
CELKEM TRASA ZPĚT - 565 km na kole, asi 180 km vlak.
Pokud budete mít stejný nápad, dostatek času a nenecháte se odradit okolím, které si bude svorně ťukat na čelo a kroutit hlavou, tak neváhejte, sbalte si věci, dohustěte svá cestovní kola, nasaďte přilby a plni optimismu šlápněte do pedálů a vyrazte směrem na jih!
Vzpomínka na moje dvě cesty na kole
s "plnou polní" do zahraničí
Hm, slušná dávka kilometrů. Neodpustím si vzpomínku na svoje dvě cesty do zahraničí, které jsem rovněž s podobnou zátěží na kole absolvoval i já. Společníka na obou cestách mi dělal Joža "Macek" Štefl.
 |
V roce 1993 jsme se na kole dostali přes Linz, alpská jezera a Salzburg až kamsi za St. Johann v rakouských Alpách - bohužel jsme se museli vrátit kvůli neopravitelné závadě na mém kole zpět a do Innsbrucku, což byl cíl naší cesty a kam jsme už neměli daleko, jsme tenkrát nedojeli. Výměna věnečku mě tenkrát stála cca tisíc korun (!!!), tedy docela slušná sumička a výsledek žádný, nekvalitní osička na středu kola nás tak donutila otočit směrem domů na německé jezero Chimsee a přes Passau zpět domů.
Kolik jsme tenkrát přesně najeli již nevím, ale každý si to může odhadem spočítat (bylo to cca 800 km).
Druhou cestu na kole jsme absolvovali na Slovensko do Vysokých Tater v roce 1994. Cestou tam jsme šlapali přes Český Těšín a podívali jsme se proto ještě krátce i do Polska, potom přes Jablunkov až do slovenského Popradu. Zpět jsme se vraceli Vlárským průsmykem nedaleko Trenčína. Ještě že nás v Tatrách při našem spaní pod širákem nevyčenichal žádný chlupáč 
- dnes bych tam už "na divoko" nespal, medvědi se na Slovensku v posledních letech mírně přemnožili a leckdy se přestávají lidí bát.
Tato naše cesta byla již kratší, jeli jsme i vlakem, takže jsme na kole najeli jen cca 600 km. Ale byla to také pěkná vyjížďka, na kterou se nezapomíná.
Několik fotografií z Mildovy cesty k Jaderskému moři:
