Zpravodajství
Jaro do Příseky přišlo už v lednu
Na mimořádně teplý podzim plynule navázala
mimořádně teplá zima.
polovina ledna 2007 - O vyjímečnosti letošní zimy nepochybuje nikdo. V celé Evropě nebyl a není ještě v polovině ledna žádný sníh, ani na horách ho není dostatek a teploty se pohybují vysoko nad obvyklými hodnotami.
Ptáci zahnízdili
Atypické podmínky obrací život v přírodě vzhůru nohama. Z jižních krajin se vrátilo mnoho ptáků a další se na cestu na jih ani nevypravili. Prázdná jsou ptačí zimoviště na vodách, kam se slétají vodní ptáci ze severských zemí. Někteří severští ptáci, jako jsou brkoslavové, se tady dosud téměř ani neobjevili, protože i na severu je tepleji a nic je k nám netlačí. I v tuto roční dobu vidíme přelety severských hus, které zimují více na jihu. Touto dobou už by tady obvykle nenacházely ani potravu, ale letos zde mají stále příznivé podmínky.
Hlasitý zpěv, ozývající se z korun stromů, působí dojmem, jako by právě končil březen. Řada druhů, například sýkorky, vrabci, brhlíci nebo holubi, už začala hnízdit a kosi v Ostravě již dokonce snášejí vajíčka. Ornitologové z toho radost nemají. Pokud by se totiž citelně ochladilo, mláďata z vajec by se buď vůbec nevylíhla, nebo by záhy uhynula. V takovém případě by však ptáci už neměli sílu na jaře znovu zahnízdit.
Zimní spánek se nekoná, včely jsou zmatené
Jarní charakter počasí zmátl rostliny i živočichy. Sluníčko vylákalo ze svých úkrytů obojživelníky. Ze zimního spánku se probudili savci, například ježci nebo jezevci, kteří sice potravu najdou, ale mají nabouraný biologický rytmus, a mohou pojít vysílením. Jiným zvířatům mírná zima spíše prospívá.
Na Jihlavsku pozorují včelaři u svých včelstev zvýšenou aktivitu. Včely se vždy koncem ledna vylétávají na chvilku z úlů vyprázdnit. Teplé počasí je tentokrát tak zmátlo, že se letěly přesvědčit, zda už nenastalo jaro.
Reálná je rovněž hrozba přemnožení klíšťat, lýkožrouta a některých dalších druhů hmyzu.
Rostliny kvetou, stromy pučí
 |
Teplá zima s sebou přináší řadu nezvyklých úkazů. Jako by si příroda nemohla vybrat, zda je ještě podzim, nebo už nastalo jaro. Houbaři si z lesa přinášejí košíky plné jedlých hub včetně bedel.
Naopak pěstitelé sledují zprávy o počasí s nelibostí. Na broskvích už jsou pupeny, jestli přijdou mrazy, bude to tragédie. Rostliny už vegetují a spotřebovávají živiny. Zejména holomráz by je nyní mohl vážně poškodit. Ale i kdyby nás zima už ničím nepřekvapila, hrozí přemnožení hlodavců a plísní. Ten stav tady mnoho desetiletí nebyl, ale těžko ho lze hodnotit příznivě.
Kvete kalina, rozkvétají sedmikrásky, rostou sněženky a tulipány mají narašeno. Na celém území naší republiky pučí stromy a keře, což není dobré, protože to znamená, že rychlý pokles teplot na minus deset stupňů by je vážně poškodil. Postupné ochlazování rostliny zvládnou, ale kdyby šlo o jedno až dvoudenní teplotní skok, jednoduše by zmrzly. To se u nás stalo například o Silvestru v roce 1979.
Pražané se 10. ledna procházeli po Petříně, kde dokonce rozkvetly třešně, jen v tričkách. Teploměr tam na sluníčku dopoledne naměřil neuvěřitelných šestadvacet stupňů.
Nedostatek sněhu může způsobit
katastrofální sucho
Vážným problémem by se mohl stát nedostatek vláhy. Podzim byl suchý, od srpna nebyly hlášeny žádné vydatnější srážky, pokud tedy nenapadne sníh, hladina spodní vody zůstane velmi nízká. Pokud nebude dostatečná sněhová pokrývka, na jaře tak nedojde vsakováním sněhu k přirozené obnově zdrojů vody v půdě a když se přidá sušší rok, mohou Česku hrozit velká sucha. Vláhový deficit z loňska je totiž obrovský.