Zpravodajství
|
Vše je pomíjivé...
aneb
Máte rádi katastrofické scénáře?
Jak bude nám známý vesmír vypadat za miliardy let? A co se stane, až bude Země neobyvatelná? Kam a za čím se vůbec pachtíš, člověče? Položili jste si někdy takové otázky? Že nevíte, co bude zítra, natož co bude za tak dlouhou dobu? Zkuste se trošku povznést nad běžné starosti a dozvědět se alespoň něco z toho, co podle vědců čeká nevyhnutelně naši Zemi, Slunce a celou naši sluneční soustavu...
Stejně jako má svůj začátek a konec lidský život, jednou nastane konec života i v naší sluneční soustavě (nekonečný je pouze čas a vesmír a díky tomu i číselná řada, která nekonečno udává).
 |
Země je nejpestřejší planetou sluneční soustavy. Modrý nádech jí dodávají moře a oceány, objevuje se i hnědá, žlutá a zelená barva pevnin a nechybí ani bílá, protože je vždy asi z poloviny pokryta oblačností.
| |
Zhruba za půl miliardy let zmizí Saturnovy prstence, ale prstenec naopak získá jiná planeta sluneční soustavy - cca za 1 miliardu let vznikne z měsíce Triton prstenec kolem Neptuna.
Stejně jako stárneme my všichni, stárne i naše Slunce - dříve bylo při menší velikosti mnohem aktivnější. Naše Slunce a tedy i Země je přibližně v polovině svého života.
Každou miliardu let je Slunce o 10 % teplejší. Za 1 miliardu let bude tak žhnoucí, že začne ničit život na Zemi. Až se Slunce příliš rozpálí, oceány se vypaří a začne to tu vypadat jako na Venuši. Země bude obyvatelná ještě maximálně 1,8 miliardy let - tedy pokud na Zemi nespadne obrovský meteorit (a důkazy říkají, že se to v historii naší planety již stalo) nebo pokud se lidstvo mezitím nezničí samo (další z mnoha termínů konce světa je 21. prosince 2012).
 |
Slunce je staré přibližně 4,6 miliard let.
Svítit bude ještě dalších 5 až 7 miliard let.
| |
Do té doby musí lidstvo najít způsob, jak se přesunout na Mars, to už bude Slunce 2-3x jasnější než dnes. Zmrzlá voda na Marsu se roztají (pokud tam tedy skutečně je a je předpoklad, že na pólech se voda nachází) a rudá planeta se začne podobat Zemi. Jenže Slunce začne zářit ještě víc a proto bude Mars obyvatelný přibližně jen půl miliardy let. Žádná planeta ve vesmíru není a nemůže být obyvatelná navždy.
 |
Na Marsu se kdysi nacházela hustá atmosféra a kapalná voda, která možná tvořila i oceán pokrývající převážnou část severní polokoule.
| |
 |
Mars je druhá nejmenší planeta (po Merkuru) a obíhá jako čtvrtá planeta kolem Slunce. Na obloze nás upoutá jeho načervenalá barva a proto je často označován za Rudou planetu.
| |
Za 2,5 - 3 miliardy let, až se Slunce rozzáří ještě víc, bude muset lidstvo opustit i Mars a pravděpodobně nejbližším útočištěm se mu stane Jupiterův měsíc Europa. Hluboko pod ledem tam možná již dnes existuje primitivní život. Další miliardu let by lidstvo mohlo žít na tomto měsíci.
 |
Okolo Jupiterova měsíce Europa se vyskytuje slabá atmosféra tvořená převážně z kyslíku, pod ní se nachází ledová krusta tvořící pevný a hladký povrch.
| |
 |
Led Europy je místy porušen a protkán systémy prasklin a trhlin. Malé množství kráterů, hladký povrch a praskliny vedly k hypotéze, že se pod ledem nachází oceán kapalné vody, který by mohl poskytovat útočiště jednoduchému mimozemskému životu.
| |
Poslední místo ve sluneční soustavě, kam se lidstvo může uchýlit, je Saturnův měsíc Titan. Je to jediný měsíc sluneční soustavy, který vypadá podobně jako Země a má atmosféru z dusíku. Až začne Slunce dostatečně zářit, mohlo by zde za 3,5 - 4 miliardy let být příhodné místo k životu. Ale zase jen dočasně.
 |
Podle analýzy odražených radiových signálů se zdá být pravděpodobné (což již dříve naznačovaly teoretické studie), že pod povrchem Titanu je ukrytý globální oceán vody s příměsí čpavku.
| |
 |
Největší měsíc planety Saturn je nejpravděpodobnější místo naší sluneční soustavy, kde bychom mohli najít život. Teplota vhodná pro vznik složitějších forem života tam ale bude až tehdy, kdy ze Slunce bude veleobr a všechny vnitřní planety jím budou pohlceny. Tedy relativně krátce před okamžikem, kdy celá sluneční soustava zanikne za výbuchu novy. Život na Titanu bude mít jen několik stamiliónů let na vývoj.
| |
Slunce se bude zvětšovat a v jeho destruktivní činnosti ho nic nezastaví. Naše Slunce skonči stejně jako vyhaslá hvězda Gama v souhvězdí Honících psů.
Za 5-7 miliard let se Slunce zvětší natolik, že bude sahat až k oběžné dráze Země, takže během své expanze pohltí Merkur i Venuši a Zemi bude tak blízko, že se sama přílišným horkem vypaří. Země se totiž bude pomalu posouvat směrem do středu Sluneční soustavy. To již bude Slunce tak veliké, že vyplní většinu oblohy Země. Na obloze bude jeden obrovský rudý kotouč.
Obal Slunce se nafoukne a jeho jádro se naopak smrští, proto dosáhne tak obřích rozměrů. Celkově se Slunce zvětší na 50-ti až 100-násobek dnešní velikosti. Termojaderná reakce Slunce, při které se spaluje vodík, nakonec vyhasne docela.
 |
...věčný vesmír...nemající počátek...a nesměřující ke konci...
Čas sice počítáme od Velkého třesku, ale i před ním zde musela být nějaká jiná forma vesmíru.
| |
Změny ve vnějším plášti způsobí, že vnější obal Slunce bude tak řídký, že dojde k poslednímu výbuchu, který zasáhne celou sluneční soustavu. Jak když praskne mýdlová bublina.
Ze Slunce pak zbude jenom bílé jádro, tzv. červený trpaslík. I ten časem úplně vyhasne a naše sluneční soustava s ním. Vnitřní planety Merkur, Venuše a pravděpodobně i Země zmizí, vnější budou obíhat kolem vyhaslého temného jádra bývalého Slunce.
Navždy tu už bude jenom noc...
 |
Zánik Slunce. Jádro zkolabuje a scvrkne se až na na bílého trpaslíka. Vnější vrstvy budou během tohoto pochodu odmrštěny do okolního prostředí – vznikne planetární mlhovina.
| |
|
Zpravodajství
|
